Ohlédnutí za konferencí „Stavby z přírodních materiálů 2015“

| Autor: PR článek Tisk článku

Poslední únorový víkend proběhla v Impact Hub Praha konference přírodního stavitelství, na které se sešlo kolem 300 lidí.

Jaké to bylo? Silný víkend, příjemně strávený čas, zajímaví lidé, podnětné životní příběhy. Složení účastníků bylo hodně různorodé, byli tu stavaři, architekti, řemeslníci, bosonožci, studenti, maminky na mateřské, mladé páry, starší páry… Přírodní stavitelství už zdá se není nějaký okrajový styl, který by zajímal jen pár alternativců, ale vyhledávaný moderní způsob stavění nebo rekonstrukce. Mezi návštěvníky se objevily všechny věkové kategorie, byli tu obyvatelé měst, venkovani, farmáři, nomádi a světoběžníci. K celkové příjemné atmosféře výrazně přispěla i bodrá moravská skupinka organizátorů a početná návštěva ze Slovenska.

Konference byla informačně náročná, zvláště sobotní den byl úplný maraton! Ale vše bylo podávané živě,  s vtipem a s takovým nadšením a přesvědčením, že den rychle uběhl.  Dozvěděli jsme se toho hodně o slámě, hlíně, konopí a dalších přírodních materiálech, ale také o udržitelném způsobu života, ekologii, filosofii, přírodním duchu. Každá přednáška byla jiná, společný jim byl nadhled, humor a vášeň pro přírodní stavitelství.  Díky velké šíři záběru, věřím tomu, že každý si odnesl jiné odpovědi či inspirace, podle toho, co zrovna řeší.

Jako návštěvník odcházím posilněna na duchu, povzbuzena na cestě, obohacena o krásná setkání. Moře inspirace a nápadů k bydlení. Věřím, že stavět z přírodních materiálů se dá a to dokonce i levně a rychle, když se ví, jak na to. A odborníci, kteří mohou poradit, už v Čechách jsou. Takže směle do toho! A více takových setkání.

Jsem ráda, že jsem se na přípravě konference mohla podílet i já, a mám příjemný pocit dobře odvedené práce. Inspirující setkání, díky Vám všem! Něco málo z toho, co konkrétně mě na konferenci a u jednotlivých přednášejících zaujalo, naleznete níže.

Pátek

Páteční večer patřil dvěma zahraničním přednášejícím, známým architektům a stavitelům přírodního stavitelství, kteří se těší již značnému věhlasu.

Werner Schmidt

Uznávaný švýcarský architekt, který se zabývá slámou přes 20 let, postavil kolem 40 domů. Získal několik prestižních ocenění za své domy z obřích balíků slámy.

http://www.atelierwernerschmidt.ch/de

Proč stavět ze slámy? Podívejme se na to z hlediska 3 kritérií: 1. Stavba samotná 2. Použitelnost stavby 3. Likvidace stavby, Energetická nenáročnost. Používá nejvíce balík 70 cm vysoký x 2,4 m dlouhý x 1,2 m široký. U domu 120 m2 je hrubá stavba hotová za 5 dní.
Z jeho realizací mě nejvíce zaujaly:

  • Dům Hans Braun Dubuis, vysoký 18m, 3 patra, půda, garáž. Prázdninové byty, které mají mnohem větší úspěšnost v pronájmu, než ostatní v okolí. Lidem se tam dobře bydlí, a když zůstanou více než 3 dny, hned si rezervují další termín.
  • Domy pro 2 sestry. Dřevěné kontejnery nejprve smontovány, pak okolo postaveny slaměné balíky. Opačný postup.
  • Bylinkový dům. Kruhové stavení ze slaměných balíků, na nich dřevěný věnec a střecha.
  • Zemědělská výstava Lenzburg 2013, byl představen nový způsob stavění! Stavba průměr 8m, výška 15 m.

V KRUHU vidí budoucnost slaměných staveb, posouváním se docílí větší stability, nebude potřeba tolik dřeva. Točité spirálové stavby, tím by se v budoucnosti rád více zabýval!

Michael Rice

Irský architekt, který postavil kolem 500 domů v 17 zemích, staví přes 30 let. V současné době žije v Haluzicích na Moravě, kde buduje velmi zajímavé centrum. Kromě architektury se zabývá také osobním rozvojem a přednáší a pořádá semináře k tématům jako je láska, mužská síla, vědomé rodičovství i partnerství, business se srdcem a další. Přiznám se, že na jeho přednášku jsem se obzvlášť těšila a nebyla jsem zklamaná.

http://www.bioarchitecture.ie/gallery

http://www.michaelrice.cz/

Bydlíme v bytech, co nás odpojují, oddělují (Apartment: give us apart). Když použijeme živé přírodní materiály, řídíme se tvary přírody, zamyslíme se nad vytápěním - máme všechny trumfy, nezískáme jen fraktálovou krásu, ale domov, ve kterém se nám bude dobře žít. Klíčová role geometrie v našich životech, důležitost TVARŮ pro to, jak se cítíme.

O kráse, harmonii, tvarech, fraktálech, přírodě, zlatém řezu, posvátné geometrii, vztazích, porodech, filosofii, o tom všem byla jeho zajímavá přednáška, která značně přesahovala téma přírodního stavitelství. Michael je opravdu skvělý řečník a filosof, navíc je schopný architekt, jeho domy jsou neuvěřitelně lahodné oku, člověk nestačí žasnout, co vše se dá postavit. Jeho posláním je vytváření posvátných prostor. Z přednášky jsem si toho moc nenapsala, byla jsem unesena jeho slovem a celkovým bytím. Rozhodně ve mně vzbudil chuť poslechnout si víc, poznat ho více i jako člověka.

Druhá přednáška končila až kolem 23 hodiny a brzy po jejím skončení se ¾ účastníků konference rozjelo Prahou do svých ubytování a domovů. Následná afterparty byla spíše poklidná, bylo znát, že hlavní atrakcí je sobotní celodenní program.  Nicméně hudba příjemná, moravské vínko na baru výborné a nepočetná skupinka, která vydržela až do půlnoci, si to na závěr užila i s tancem.

SOBOTA

Sobota byla hodně nabitý den, vystoupili čeští a slovenští stavitelé, řemeslníci, umělci a představily se i různé firmy. Přednášející sdíleli své zkušenosti ze stavby i ze života, ukazovali své krásné realizace, upozorňovali na výhody i nevýhody různých materiálů i postupů, odpovídali na dotazy účastníků, objednaným umožnili i individuální poradny.

Kromě toho probíhala další informační výměna i mezi účastníky, seznámení probíhala za barem, na terase, u dobrůtek od Villa Flora nebo v zadní místnosti Hubu.

Tip pro Organizátory: Pro příští ročník navrhuji zařadit do programu desetiminutové protahovačky  (cvičení) v přestávkách mezi přednáškami. Dále na sobotní večer společný „jamming“. Výzva pro návštěvníky konference - hudební nástroje sebou! A třeba dojde i na nějaký tanec.

Přednášející myslím netřeba zvláště představovat, bylo tak učiněno již před konferencí. Uvádím tedy jen jejich jméno a webové stránky. Nestihla jsem samozřejmě úplně vše ( například hned prvního sobotního přednášejícího Daniela Grmelu), ale nabízím alespoň pár střípků, myšlenek a realizací z toho, co mne zaujalo.

Boris Hochel

http://www.aeroatelier.sk/

Sláma se dá dělat, i když je zima. Lepší když sněží, než když prší.

Neslyšel jsem, že by nějaký dům sežraly myši, ale je třeba mít kočku.

Ukázka stavby samonosného slaměného domu v Bzinci pod Javorinou. 23 x 9m, základy  poroterm a cement, dřevěný skelet (hranoly) vycpaný balíky slámy, na to posazený dřevěný věnec. Hrubá stavba - plášť byl dokončen za týden. Stáhnutí stěn -1 den.

Další realizace: slaměný dům Nová Dědinka. Trámový strop a dvakrát věnec. Mezi dřevěnými věnci jsou dvě řady balíků slámy. Každý balík má 2 kolíky, propichuje dle Barbary Jones. Radí dát každé 3 m do stěny opěrní sloup, jinak si stavba různě sedá, je to bezpečnější. Používá hranaté sloupy. Příčky z nepálených cihel.

Lukáš Čejna

http://www.cejeni.cz/

Zaujal mě jeho přístup k zakládání vlastního domu - základní kameny v obvodu domu jsou polodrahokamy. Nejdříve pozemek prošel proutkař, spolu určili rozložení domu. Použilo se dřevo vykácené v zimě. Je proti chemickému ošetření dřeva. Vytápění- doporučuje akumulační kamna, spotřebuje košík dřeva na den, kdy je 5 až 10 °C.

Stěny z balíků postavil pomocí stroje za 4 hodiny. Poté se stěny očistí pilou, lámanka se sebere a smíchá s hlínou - omítky. Do omítek používá kravský hnůj. Hliněné omítky + kaseinové barvy, pigment.

Rákosová střecha s modřínovým šindelem u krovu.  Bylo znát, že je tesař, interiér i celý krov je úchvatný, líbily se mi i zaklenuté komíny. Rákosová střecha má životnost 10-15 let, nedávat pod stromy, ne v dolíku, kde fouká vítr a nesvítí slunce. Rákosové došky dovezl z Maďarska. Rákos z místních zdrojů se u nás zatím nedělá (?!).

Dekorativní tip: otisknutá stébla trávy do omítky. 

Jakub Gajda

http://www.prirodnibydleni.cz/

Přírodním stavitelstvím se zabývá přes 17 let, začínal na Aljašce. Rekonstrukce starých chalup, ošetření starého dřeva, recyklace.
„Pro jednoho odpad, pro druhého poklad“. Poutavý film o umělci Kevinovi z Colorada, specialistovi na recyklaci a stěhování domů na místo, které si vybere.

Vyznává koncept postupné přístavby. „Přírodní stavitelství souvisí s pobytem venku, s pohybem. Je zbytečné stavět moc velké stavby, je to proti celému duchu přírodního stavitelství“. Pozitivní zkušenosti s rekuperací.

Sláma - její výhodou je použitelnost v jakékoliv zástavbě. Nevýhoda, která se moc neřeší, je nedostupnost slaměných balíků, například letos bylo špatné léto. Neřeší se také obsah látek ve slámě, může ovlivňovat vnitřní klima.

Z realizací mě nadchla nádherná galerie hliněných omítek a ukázky, co vše se dá s hliněnými omítkami a vnitřním prostředí udělat. 

Klára Turková

http://www.tadelakt.cz/

Do praktického života vnést kreativitu a umění- to mě přivedlo k práci s tímto materiálem.
Pracovala v Izraeli, tam se dostala k technice marockého štuku a seznámila se také s mozaikami. Nejvíce jí baví kombinace mozaiky a marockého štuku, lámaná mozaika nebo mozaika ze šamotové hlíny. Opravdu nádherné výtvory, ráda se nechám zasvětit do této práce na některém z jejích kurzů.

Kurzy:

http://www.tadelakt.cz/clanek/35/nabizime/Workshopy-a-akce.html

Postup při vytváření sprchového koutu z marockého štuku: cihlový základ, spojí železnými dráty, na to pletivo. První cementový nástřik, domodeluje se maltou. Leštění a finální úprava marseillským mýdlem.

Tip materiál: Terafino, ze kterého se vyrábí i vázy. Cihlové pletivo Stauss.

Aleš Brotánek

http://www.abatelier.cz/

Nejsem z těch, kteří straší. Budu rád, když na konci přednášky získáte pozitivní vize.
Ignorujeme limity prostředí- architektura je závislá na fosilních zdrojích. Architektura 20. století v éře zdánlivě neomezených možností- s maximem energie problematické životní pohodlí. Jak se podílí architektura na celosvětové spotřebě energie? Při provozu budov se spotřebuje 40% energie. (Průmysl 31 %, Doprava 29%). Z toho vytápění je asi 72%, ohřev TUV, zbytek domácí spotřebiče. Současná architektura je největší ekologickou stoupou naší civilizace a proto také znamená největší naději, pokud dokážeme využít potenciálních úspor.

Pasivní domy. Vžitá představa, že pasivní domy jsou drahé, neodpovídá skutečnosti. Dnes už není rozdíl mezi stavbami normálního a pasivního domu. Topení pasivní dům- spotřeba dřeva 1m3. Topí pouze pro ohřev vody. Doporučil svou knihu „Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech“, autoři A.B. a jeho dcera Klára Brotánková.

Řešit řízené větrání, bez řízené výměny vzduchu není možné zajistit kvalitu vnitřního prostředí. Cesta efektivity a zjednodušování. Podstropní rozvody a oddělení větrání a vytápění. Termika a dřevo. Ve většině dřevostaveb se stalo standardem použít hliněné omítky, vytváří velmi příjemné prostředí.

Vnesení křivek na stavbu se vždy prodraží, nejlevnější jsou pravoúhlé rohy. Největší úkol u stavění je vůbec formulovat ZADÁNÍ PRO STAVBU.

Tip materiál: Místo foukané celulózy – na trhu dnes i namíchané izolace celulóza + sláma (50%)

Krásné realizace: Hradčany u Tišnova (2006-10), dům č. 05 pro Ekopark (o.p.s. Prosperita).

Marek Šedivý

http://konopnestavby.cz/

Téma konopný beton. Inspirací mu byla kniha Jack Ferrer „Spiknutí proti konopí“. První stavitel v Čechách, pan Ladislav Krejza z Košic, za ním se Marek Šedivý vydal sbírat zkušenosti s hemp-crete. Stavbu začal před 8 - 9 lety. Prohlídli jsme si detaily stavby krok za krokem - 2 měsíce práce. Stavby se zúčastnilo většinou 4 - 8 osob, použilo se 12 tun konopného pazdeří. Také představil menší domeček Jiné Café, který stavěl v Ostravě.

Celkově je podle mě konopný beton materiál, který si zaslouží větší pozornosti!

Neděle

Patricia Čermáková.

http://www.zdravezahrady.sk/

Permakulturní design je komplexní systém navrhování produktivních, trvale udržitelných lidských sídel. Je to současné uplatnění ekologických postupů, zdravého rozumu a humánních hodnot. Systém vzájemného funkčního kombinování prvků v krajině. Permakulturní přístup je tolerantní, otevřený. Problém je řešením. Minimum úsilí, maximální výnos. Permakultura je způsob, jak je to navržené. Není to viditelné, je to o vztazích.

Naučit se znovu komunikovat - nejsi samostatná buňka, nemůžeš být sám a nezávislý- to vše patří k permakulturním praktikám a přístupu. Recyklace a koloběh. Zdroje biologické, lokální, obnovitelné, permakulturní. Přeměna lineárního systému na cyklický. Využití šedé a dešťové vody. Kompost.

Princip zónování na pozemku: začít od sebe (zóna 00). Dále pět základních zón.

Než začnu navrhovat svou zahradu, prostor, zamyslet se nad:

  • Účel pozemku a jeho využívání - naplnění svých snů.
  • Investice.
  • Samozásobování.
  • Pěstování, řemeslo, chov.
  • Klid a oddych.

Stanovit si priority, nastavit limity. Hledání řešení, která vedou k minimalizaci meziprostorů.

Princip mnoho funkčnosti prostoru. Malý intenzivní systém- přemýšlet, co kde udělám, aby to bylo hlavně funkční. Apelovala na spolupráci architektů a zahradních návrhářů.

A to bylo za mě v neděli vše. Následného programu jsem se už bohužel neúčastnila, takže nemohu poreferovat. Odcházím potěšena, očekávání z konference byla naplněna a již teď se těším na další ročník. Více takových akcí! Teď už by snad té teorie bylo dost a hurá do vlastní realizace!

A na závěr ještě

Výzva! Ráda bych vyzvala účastníky konference i vás ostatní, co se chystáte stavět nebo už stavíte. Podělte se o své zkušenosti se stavbou přírodního obydlí, povzbuďte i další, aby stavěli přírodně. Média si žádají vaše příběhy, sdílejte své nadšení. Ráda vám při tom budu nápomocná. Howgh!

Nicol Vondra

Nezávislá redaktorka
777nicol@gmail.com
Facebook: Oázy života

Z odebírání novinek se můžete kdykoliv odhlásit. Kontaktní údaje nebudou předány třetí straně.

Na co nezapomenout

Různé akce

Komunity

Energie

Zahrada

Stavitelství