Naše potřeby a jejich uspokojování

| Autor: PR článek Tisk článku

To je přece normální, ne? Tím chcete zahájit svou úvahu o Potřebách a jejich uspokojování?

Ano. Stačí se jen pozorně podívat, kdo ta auta řídí a položit si prostou otázku, proč řidiči těch aut někam jedou. A to se jich ani nezeptáte, kam jedou a co potřebují? Není třeba. Jedou tam a tam proto, že potřebují to a to. Ale to není důležité. To, co je opravdu důležité je uspokojení potřeby. Tedy hlavním důvodem těch řidičů je uspokojení jejich nebo něčí potřeby.

I kdyby to měla být je pouze jízda krajinou pro radost z jízdy samotné a ne něco praktického. Tak to jsme se celkem rychle dostali k „jádru pudla“, že? Ne tak docela. Je třeba ještě položit otázku, kde leží, jak jsou vzdálená ona místa, kde budou uspokojeny potřeby těch, kteří někam cestují? A to je tak podstatná otázka, že je nezbytné ji pokládat? Ano. Řidič auta někam jede proto, že uspokojení jeho nebo něčí potřeby leží mimo místo, kde ta potřeba vznikla.

Nabízí se zákonitě otázka: A co když je to tak nastaveno systémově? A co jako? No přece to, že většina uspokojení našich potřeb leží mimo náš dosah, mimo náš bezprostřední dosah. Takže cokoli potřebujeme, musíme si někde koupit, opravit, zkontrolovat, nastavit, vyčistit, doplnit, nechat vyrobit …

A na co to ukazuje? Na naši téměř úplnou závislost na vnějších zdrojích, na uspokojování našich potřeb. Na nesoběstačnost ve všech oblastech našeho života. Ano, přesně tak je tento Systém nastaven. Systém, ve kterém jsme nuceni žít. Systém, do kterého jsme se narodili. Systém, který nám byl vnucen. To, nakolik jsou naše potřeby skutečně naše a nakolik nám jsou pouze podsunuty, je zde zbytečné rozebírat. Raději položím ještě jednu otázku: Nakolik je tento stav v souladu s naší přirozeností? Nakolik je tento stav přirozený? Odpovězte si sami. Když už člověk má nějakou potřebu, tak přirozené je, že uspokojení této potřeby leží v místě jejího vzniku. Nebo alespoň v dosahu, v bezprostředním okolí toho, jehož potřeba má být uspokojena. A také to, že k uspokojení této potřeby může dojít bez jakéhokoli zpoplatnění. Například včela. Vzor přirozenosti. Včela-létavka potřebuje mj. nektar a pyl.

Kde leží uspokojení její potřeby? Všude kolem nás. Všude tam, kde jsou kvetoucí rostliny, keře a stromy. Tam, kam doletí. V dosahu jejích vlastních sil. A tak by to mělo být i s námi.
Jednak abychom, v rámci dobrovolné skromnosti, měli co nejméně potřeb a jednak abychom měli možnosti a byli schopni tyto potřeby uspokojovat vlastními silami, vlastními prostředky, vlastní pílí, s využitím vlastních schopností, znalostí a dovedností.

Tak jak, to v minulosti bylo a znovu tak i zase bude. A co je předpokladem onoho přirozeného stavu? Naše strategická soběstačnost a nezávislost. Naše Svoboda. To je to, oč tu celou dobu běží. Strategická soběstačnost a nezávislost se skládá ze Zdravotní, potravinové, stavební, energetické a informační soběstačnosti a nezávislosti.

Ať se Zdraví, Svoboda a Láska světem šíří,
to všem přeje
Sv. Jiří :- )

Z odebírání novinek se můžete kdykoliv odhlásit. Kontaktní údaje nebudou předány třetí straně.

Na co nezapomenout

Různé akce

Komunity

Energie

Zahrada

Stavitelství